Přeskočit na hlavní obsah

Padesát odstínů temnoty /Film pro znuděné maminy?... Ale kdeže.../


Měsíc únor přinesl mnohé, avšak za druhou největší událost považuji právě pokračování pikantní ságy padesáti odstínů, která nepochybně rozdělila čtenáře a diváky na dva tábory, jež pravděpodobně nikdy nenajdou společnou řeč.

Přesně před měsícem se opět probudili k životu všechny podřimující zlé jazyky. Pisálci recenzí oprášili své mrštné techniky stylů psaní, vulgarit a gramatika v celé své dokonalé nedokonalosti rozkvetla opět do krásy.


Poté co se v roce 2015 objevila prakticky na všech pultech českých knihkupectví trilogie (byť loni vyšla kniha s názvem Grey - tentokrát z Christianova pohledu) nesoucí název Padesát odstínů, se kolem celého díla spisovatelky E. L. James strhla doslova lavina paniky, ruku v ruce třímající kritiky a na druhé straně veškeré nadšení ze splnění tajných snů některých čtenářek a nebála bych se říct, že klidně i některých čtenářů.
Knižní boom byl na světě a tak bylo nasnadě, že se někdo rozhodně zfilmovat knihu na stříbrná plátna. A opravdu se stalo. Jakmile se objevila informace, že bude do kin uvedena první kniha, najednou se nikde nemluvilo o něčem jiném, než právě o Odstínech. 
Jedni se na film těšili, další je za to pomalu nesnášeli. Ovšem tyto rozhitřené emoce po nějaké době opadly a všichni se mohli zhluboka nadechnout a vrátit se do vlastních životů.

Sama jsem si prošla chvílí, kdy jsem na Odstíny nasazovala a říkala jsem si, jak se mi to kdy mohlo líbit. Ostatně nemám ráda, když je kolem knih příliš velké davové šílenství, nemohu se pak z jejich krásy radovat, když jsou propírány všude, kam se podíváte.
Ovšem nic netrvá věčně a pak se to najednou zlomilo a já si položila otázku, jestli jsem náhodou nesoudila knihu přespříliš přísně a dala jsem jí tedy druhou šanci. A ještěže jsem to udělala!
Najednou pro mne nebylo důležité, co si o mne lidi myslí, pokud se jim nelíbí, co čtu, je to jejich problém a ne můj...

Tento článek není jen o knihách a tak se vrátím zpátky k hodnocení filmu. 

První díl nesoucí název Padesát odstínů šedi jsem si říkala, že není špatný. Když jsem jej pak viděla podruhé, ono pomyslné přisuzování prvnímu dojmu, najednou opadlo a na stopáž filmu jsem se dívala, skoro s prosíkem v očích, abych ji popohnala k rychlejšímu tempu. Z toho důvodu jsem celkem dlouho odhodlávala k tomu, abych se podívala na druhé pokračování...

Díky skvělému doporučení od mé sestřenice, která je velkou milovnicí, a jejímu následnému rozboru, jak si na dvojce dali více záležet, jsem se rozhodla film ozkoušet.
A můjtybože! Takovou dynamiku filmu jsem u jedničky postrádala. Celkově mi přijde daleko lepší než první film. A to druhá knížka není zrovna mou příliš oblíbenou, ale díky filmovému zpracování se nejspíš i stane... 

Po skončení jsem byla neskutečně nadšená a stále někde v hloubi své hlavy cítím nadšení! A možná přávě i díky euforii, kterou ve mně sestřenice svým povídáním o knize vyvolala, jsem si pořídila knihy s filmovými obálkami... a ty jsou prostě skvělé! Nemohu si pomoci.

Tyto knihy resp. filmy nejsou ničím výjimečným, co si budeme povídat, ale přesto své kouzlo v sobě nesou. Řekněme si upřímně, která žena by odolala okázalým gestům, která pan Grey Anně poskytuje? Všechny říkáme 'ne', ale ani bychom nemrkly, kdybychom dostaly velký pugét růží nebo by nás partner vzal na jachtu či soukromým vrtulníkem... a každá přeci jenom toužíme po někom, kdo nás bude opatrovat jako oko v hlavě... 

Rozhodně celkově Odstíny nejsou pro všechny! Se sestřenicí jsme se shodly, že absolutně nechápeme lidi, kteří nečetli knihu a nasazují na filmy nebo knihy, jak to nejsou schopní pochopit... Nebudu to dále rozmazávat, hlava mi to nebere a myslím, že nejsem sama. Nemohu přeci soudit něco, o čem nevím zhola nic.

Na závěr mého článku se hodí ještě jednou zopakovat něco, co jsem už jednou psala... 

'Nestyďte se za to, co čtete. Každý máme na knihách a uvnitř jich samotných, rád něco jiného. Pokud Vás bude někdo odsuzovat za čtené knihy, tak ať. Je to jeho problém, ne Váš. Mějte rádi knihy, které jsou pro Vás něčím důležité a nehleďte na to, jestli se to společnosti líbí nebo nelíbí. Vždy se najdou zlí jazykové, kteří budou nasazovat na něco, co zrovna jim nebude pochuti... a takové lidi bohužel změnit nejde.' 

To bylo pár slov na závěr článku, já doufám, že jste se alespoň trochu bavili a budu se na vás moc těšit někdy příště! 

K. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Recenze filmu "Pád"

Po nějaké době jsme se opět dočkali filmového zpracování celkem populární knižní série o padlých andělech. Tentokrát jsem velice ráda, že to nejsou upíři, vlkodlaci ani dhampýři ba dokonce ani lovci stínů. Vždy se Vám nějaké téma po krátké chvíli zají a tak je "novinka" celkem osvěžující. Vítám Vás u mé druhé filmové série. 

Knižní tag A - Z

Instagram mi minulou neděli nadělil velmi příjemný článek. Knižní blogerka Susan na Instastories publikovala příspěvek, v němž odkazovala na svůj A-Z knižní TAG. Jakmile jsem se pak proklikla na její stránku, byla jsem úplně unešená. Neuvěřitelně se mi tam zalíbilo a po přečtení TAGU jsem si řekla, že chci si její nápad vypůjčit a sepsat si tak vlastní odpovědi. Doufám, že se budete u čtení dobře bavit :-)  Obrázek jsem našla na googlu :-) 

Fantastická zvířata jsou stále fantastičtější.

Autor: J. K. Rowlingová Nakladatel: Albatros Počet stran: 288 Anotace / možnost koupě:  odkaz Po listopadovém uvedení filmového prequelu kouzelnické ságy Harryho Pottera, jsem se konečně dočkala i knižního zpracování. Poté co v září vyšlo Prokleté dítě jako scénář, jsem si říkala, že se tento druh čte naprosto skvěle a o chloupek více rozvíjí fantazii čtenáře, ovšem... chybí mi rozsáhlé opisy J. K. Rowling, kterou jsem si díky tomu zamilovala ještě víc. Čím delší opisy, tím větší pravděpodobnost, že ještě dlouho neopustím příběh, který jsem si zamilovala.