Autor: J. K. Rowlingová
Nakladatel: Albatros
Počet stran: 288
Anotace / možnost koupě:
Po listopadovém uvedení filmového prequelu kouzelnické ságy Harryho Pottera, jsem se konečně dočkala i knižního zpracování. Poté co v září vyšlo Prokleté dítě jako scénář, jsem si říkala, že se tento druh čte naprosto skvěle a o chloupek více rozvíjí fantazii čtenáře, ovšem... chybí mi rozsáhlé opisy J. K. Rowling, kterou jsem si díky tomu zamilovala ještě víc. Čím delší opisy, tím větší pravděpodobnost, že ještě dlouho neopustím příběh, který jsem si zamilovala.
Mlok Scamander přijíždí do rušného New Yorku s kufrem plných kouzelných zvířat, která potajmu studuje a nenásilnou formou se o nich snaží informovat další kouzelníky a čarodějky, aby zabránil jejich vyhubení. Byť je na počátku své cesty a psaní rukopisu, myslím, že kdyby věděl, že podle jeho učebnic se budou vyučovat na bradavické škole čar a kouzel hodiny Péče o kouzelné tvory, rozhodně by byl spokojený...
Ale tyhle informace již všichni známe a je netřeba je znovu představovat. Namísto toho se zaměřím na něco zcela jiného.
Na skok se zastavíme u Queenie Goldsteinové - bytůstky tak impozantní, že jen její přítomnost musí zlepšit den...
A pak bude následovat temnější fascinace z knihy a tím je Obskuriál...
Při mém proplouvání kouzelnickým světem jsem se už při prvním setkání s impozantní postavou Queenie Goldsteinové přistihla, že mi záhadným způsobem učarovala.
Její um nitrozpytu je daleko větší než u Severuse Snapea, alespoň pokud se mi to ovšem nezdá. Její přívětivá slova, když poprvé spatřila nečara (mudlu) Jacoba Kowalskyho - jak se k němu chovala mile... tak mi tím doslova učarovala.
Je škoda, že madame Picqueryová rozhodla, že výjimky neuděluje, přišlo mi to tvrdé, ale na jednu stranu ji chápu, i když s jejím rozhodnutím nesouhlasím.
Už při filmové scéně, která se neliší od té scénářové, kdy si Queenie hůlou vykouzlí deštník a poprvé naposledy Jakoba políbí, jsem měla slzy na krajíčku... Ostatně si myslím, že její polibek musel něco znamenat, protože si jinak neumím vysvětlit, jak by si pamatoval všechna fantastická zvířata, která se rozhodl v pekárně upéct v podobě zákusků. Musím doufat, aby se postavy objevili i v následujících dílech a popřípadě i knihách, jestli autorka bude pokračovat ve spisování scénářů k filmovým předlohám. 
Tajemné stvoření plné kouzelné energie, které v některých lidech budí hrůzu a v některých zase hlubokou fascinaci.
Už po zhlédnutí filmu jsem měla dojem, že jsem se s tímto jevem kouzelnické energie setkala, ale jistá jsem si tím nebyla. Podezření ve mně začalo hlodat o pár stránek později, kdy jsem viděla Credence, který bojuje se svou silou, byť mu pan Graves řekl, že je moták...
Pokud jste si mysleli to samé, co já, že Ariana Brumbálová byla obskuriálem, něco na mé hypotéze bude.
Zmínila jsem se o své doměnce kamarádovi, který má taky rád svět Harryho Pottera a on sám říkal, že se dokonce o tomto faktu spekulovalo na internetu.
Než jsem začala psát hodnocení, udělala jsem si menší průzkum na internetu. Fantastická zvířata se totiž odehrávají v roce 1926 na Americkém kontinentu. Ariana Brumbálová zemřela roku 1889, což by i odpovídalo, kdy jejímu "výbuchu" kouzelnických schopností byl i Grindelwald...
Další myšlenka, na kterou bych si přála mít odpověď a doufám, že ji i brzy dostanu.
Knihy z pera britské autorky J. K. Rowling jsou pro mne tím skvělým útěkem z reality, který je někdy potřeba. Je skvělé, že je všechno starší a tak nejsou v knihách žádné moderní technologie kromě počítače a videoher... ale nejsou tam žádné smarthphony, tablety ani sociální sítě... je to osvěžující a jakmile jsem dočetla Fantastická zvířata, měla jsem pocit, že musím začít číst Harryho Pottera celého od začátku...
Avšak jeho čas brzy přijde, protože teď jsem si vybrala zcela jinou knihu ke čtení...
Fantastická zvířata dostála svému názvu. Za mně rozhodně veliká spokojenost.
Komentáře
Okomentovat