‚Když spadnete z velké výšky, nikdy nevíte, jak to dopadne.‘

Název knihy: Život po tobě

Autor: Jojo Moyes
Nakladatelství: IKAR
Počet stran: 400

ISBN:978-80-249-3293-4
Anotace / ukázka / možnost koupě:
 https://www.knizniklub.cz/knihy/204893-zivot-po-tobe.html

 

Když jsem knihu dočetla, měla jsem pocit, že mi Louisa Clarková zlomila srdce stejně jako Will Traynor…

Jakmile jsem se dozvěděla, že autorka chystá pokračování knihy ‚Než jsem tě poznala, chystá její pokračování, byla má první myšlenka nasycena radostí. Pak ji vystřídala střízlivost, protože někdy odemykání zavřených dveří může uškodit. Avšak kouzlo Vánoc dalo své a já si řekla, proč ne.
Ve skutečnosti se mi ani nechtělo tolik čekat na tzv. měkké vydání knihy, které se chystá až
na podzim roku 2017…

A Ježíšek opravdu knihu donesl. A já jsem ji už přečetla a jsem plna tolika emocí, že jsem ani usnout nemohla.

A víte co? Absolutně nelituji, že jsem se do druhého pokračování pustila!

Louisa Clarková prošla neuvěřitelnou změnou. Z „třeštiprdla“, kterým byla v předchozí knize,
se stala dospělá žena, která vyplula napovrch. Ostatně čím si musela projít, by donutilo dospět každého. Avšak v Životu po tobě přichází období, které si myslím, že je velmi časté a dokonce
se svým způsobem očekává, když přijdete o někoho tak blízkého. Ach… je taková škoda, že se Will rozhodl odejít a ani Lou ho nepřiměla změnit názor… Celé čtení jsem čekala, jak se tam najednou Will objeví a řekne: „Proboha Clarková, co to vyvádíš?“ Ale přiznám se Vám… před dvěma a půl lety nás opustila teta, a přesně ten samý pocit, který jsem Vám uvedla v případě Willa mám i u ní. Vždy, když jsem u babičky, doufám a přeju si, abych ji zaslechla na zahradě, jak křičí: „Nes*r mě, Jarmile!“…

Někde jsem četla, že nám Louisa zlomí srdce podruhé a ono… opravdu. Zlomila mi ho. Její povaha je skvělá a postupem času se naučila dělat krůčky i bez Willovy pomoci. Nevím, jestli jsem na ní naštvaná, nebo se mám radovat s ní, když udělala opravdu velký krok ve svém životě, ale doufám,
že jí to vyjde a bude zaslouženě šťastná.

Jojo Moyesová je na srdcebolné a romantické příběhy jako dělaná, až mám pocit, jako by mapovala životy obyčejných lidí, které zná. Vše je vykresleno s takovou přesností, že mi fantazie naservírovala jasně vše, o čem jsem četla.

Pokud nevíte, jestli se do pokračování pustit, myslím, že bych si troufla Vám návrat za naší starou známou doporučit. Celý děj na sebe krásně navazuje, nejsme připraveni ani o infarktové situace,
ani o chvíle kdy se tetelíme blahem nebo brečíme spolu s hlavní hrdinkou a umíráme spolu s ní strachy.

Mám úplně neodolatelnou touhu, abych Vám napsala, která scéna (možná bych jich našla i více)
ve mně vzbudila pocit, že vlastně už je všechno v pořádku, ale připravila bych Vás tak o kouzlo knihy, které prostě k celému ději neodmyslitelně patří.

Když jsem knihu dočetla, najednou jsem si říkala, ale takhle to nesmí skončit! Chci prostě slyšet znít zvony a divže nebudeme stavět slavobrány a nechci zase Louisu jenom tak opustit, když se konečně postavila na vlastní nohy… Takže musím doufat, že mě záhadným způsobem Jojo Moyesová vyslyší a třeba se ještě jednou a naposledy s milovanou Lou setkám. Možná by to bylo hezké, nebo ze mě mluví jenom rozjitřené emoce, kterých jsem plná, že bych mohla pořádat konkurz na obsazení
té nejsilnější.

Co dodat ke knize závěrem? Absolutně nelituji své nedočkavosti, že jsem se do ní pustila rovnou teď a možná ještě jak říkal Will. „Prostě žij!“

Mnohokrát Vám děkuji, že jste vydrželi číst až do samotného konce, snad se Vám mé hodnocení knihy líbilo a budu se na Vás těšit u dalšího knižního úlovku.