➡ směr Zličínská Ikea

Ahoj všem! Vítám Vás u prvního článku nové rubriky Svět očima Týnky - budou tu články o tom, co jsem dělala nebo kam se chystám třeba na výlet. Počítám, že tu bude článků jako šafránu, ale o to bude rubrika třeba zajímavější. 

Nebudu to dlouho protahovat a jdeme na to. 

Sobota byla zkrátka skvělá!

Poslední dobou razím heslo: "Myslet pozitivně!" Zkoušela jsem to už i dříve, ale nepřinášelo mi to ovoce, které sklízím teď. Jsem za to ráda, všechno jde o poznání lépe. Nebudu zastírat, že někdy nepřijdou chmurnější dny, ale stačí se jen nadechnout a hned je všechno lepší. 

A tak jsem se rozhodla ve svém pozitivně laděném sledu pokračovat a udělala jsem si výlet. Pokaždé, když jsem se rozhodla jít do švédského  nábytkářského obchodu, jsem se vypravovala na Černý Most. Prodejnu mi doporučila kolegyně, která je podle ní větší a celkově se jí tam líbilo více. Teď si tím nejsem až tak jistá, protože se mi na Zličíně líbilo o trochu více. V Ikee na druhém konci metra linky B, bylo vždy neskutečných lidí, všichni jsme chodili v houfu a horko tam bylo neuvěřitelné... tady to nebylo tak hrozné, byť tam bylo i tak dost lidí - možná to udělala i doba, kdy jsem tam byla... kdo ví, každopádně si nejsem jistá, že když jsem si procházela návrhy zařízených bytů, že bych tam spatřila i návrhy na design balkonů... To mě celkem na Zličíně uchvátilo, protože jsem si říkala, jak i panelákový balkonek se může proměnit "ve lva salonů" a být najednou útulným a příjemným místem, kam se usadíte po náročném dni stráveným v práci, se šálkem v ruce a sledujete třeba západ slunce.... Ach, nádherná to představa, jen co je pravda. 

Nevím, kolik lidí baví chodit po obchodech a chytat inspiraci třeba na ložní prádlo, nebo jenom tak okouknout, co by si chtěli pořídit, aniž by si vlastně něco konkrétního koupili. Přiznávám, že já to mám celkem hodně ráda. Obzvlášť, když pak můžu nechat fantazii plynout a popustím jí otěže a ona se vydá různými směry, a nechává mi prostor, abych si představila, jaké by to bylo, až jednou budu mít vlastní byt. 

Kromě toho, co jsem si koupila a přidávám Vám i fotku - bez svíčky jsem prostě odejít nemohla, alespoň budu moci pálit i v práci -, jsem si vybrala kuchyň, klidně i tapetu do obývacího pokoje, stěnu do obývacího pokoje, pohodlnou pohovku... a zkrátka mám prakticky zařízeno, teď už jen prostor, kam to nastěhovat. Pochopitelně si dělám šoufky. Zatím se nehodlám stěhovat, nikam mě nic nehoní a není třeba spěchat.

Svůj výlet jsem završila skvělým obědem v nedaleké restauraci. Bylo to typicky české jídlo - svíčková omáčka s dvěma druhy knedlíků - karlovarský a houskový. Spokojenost nadevše. A velmi příjemné prostředí. 

 

Na fotce: vanilková svíčka, s dobou hoření 40 hodin - miluju tu vůni, je skvělá a přitom nevtíravá. Zápalky, abych si ji měla čím zapálit. A korkové podtácky. A vlastně ještě maličkost, kterou na fotce nenajdete - nákupní taška. Ta poslední se mi začínala rozpadat, tak jsem ji musela obnovit... a navíc bych všechno tahala v ruce, takže spojení přijemného s užitečným není vůbec špatné.

 

 Byla jsem u pokladny překvapená, když jsem si odnášela v podstatě jen čtyři věci. Naposledy, když jsem stála u pokladny, má účtenka byla daleko delší a daleko převyšovala částku, kterou jsem tam nechala. 

Je to prostě lákadlo, ale odolala jsem! 

Doufám, že i Vaše sobota byla skvělá a užili jste si ji stejně jako já.