Knihy roku 2016

Knihy roku 2016

  

Rok 2016 se pomalu blíží ke konci a všichni pomalu začínáme hodnotit, co jsme od něho získali, co nám bylo odcizeno nebo jaké vlastně bude ponaučení do dalšího roku. Za sebe musím říct, že tento rok byl opravdu vydařený. Vrátil se mi můj čtenářský apetit a postupně plním svou nádhernou knihovnu, takže co víc bych si mohla přát? :-)

Tento rok byl opravdu velmi plodný, co se vydaných knih týče. Vždy jsem si říkala, kolik
 si toho koupím a nakonec jsem si z vybraných knih pořídila jen jednu dvě knihy, které pak ale opravdu stály za to.

Když jsem se rozhodla a odhodlala se k tomu, abych sepsala po velmi dlouhé době kloudný
a smysluplný článek, trochu jsem s tím začala otálet – nemohla jsem přijít na to, o jakých knihách bych měla psát. Bylo jich poměrně hodně (věřím, že by někteří nemuseli souhlasit, protože jsou i plodnější knihomolové, kteří přečtou daleko více knih, než já) a vybrat ty, které mě nějakým způsobem oslovily… nebylo zrovna nejjednodušším úkolem. Nakonec jsem
ale přišla na kousky, které jsem s klidným svědomím zařadila do svého článku.

A teď již ke knihám! :-)

·         Jennifer Nivenová – Všechny malé zázraky

·         Colleen Hooverová – Odvrácená tvář lásky

·         Mia Sheridan – Archerův hlas

·         J. R. Ward – Polibek krve

·         Wendy Holdenová – Narodili se, aby přežili

·         J. K. Rowlingová, John Tiffany & Jack Thorne – Harry Potter a prokleté dítě část první a druhá

·         Emma Donoghue – Pokoj

·         Samantha Youngová – Hrdina

·         Berhard Aichner – Přítelkyně smrti

Všechny malé zázraky od Jennifer Nivenové 

Všechny malé zázraky jsou knihou, po níž máte pocit, že snad už nikdy nebudete kompletní. Když máte stejný problém, který mívám při čtení já, a tím myslím, že si natolik oblíbíte hlavního hrdinu, že jej vlastně svým způsobem začnete milovat, zlomí Vám srdce.

Každopádně tato kniha nebyla jenom o zlomeném srdci, ale zvláštním příběhu dvou lidí, kteří se zachraňovali navzájem. Ovšem, když jeden vylezl z ulity, druhý do ní zalezl. Po dočtení knihy jsem láteřila nad hlavním hrdinou, kterého jsem v duchu častovala pořádnou záplavou výčitek a ptala jsem se ho, jak to mohl udělat. (To víte, prvotní reakce je vždy velmi emociální, kdy je všechno myšleno přímo od srdce.) Jenomže po nějaké chvíli jsem si říkala, jaké to vlastně pro lidi, trpící touto nemocí, musí být… Odpověď na to mám pouze od hrdinů svých knih – osobně jsem prozatím neměla možnost se s takovou osobou setkat – není to jednoduché a někdy musíme pouze přihlížet rozhodnutím, které učiní, protože jim to připadá jako správné řešení.

Přesně podobná témata se mi na Young Adult literatuře líbí. Autoři se většinou vždy uchýlí do školního prostředí, které prvními láskami oplývá jako princezny v pohádkách půvabem. Dalším plusem je také to, že někteří autoři se snaží, aby ne všechno bylo dokonalé, a naloží svým hrdinům na bedra nespočet problémů od nemocí po rodinné problémy. Jde o velké plus, že se snaží přibližovat různé psychické nemoci lidem, kterým se tak rozšiřují jejich všeobecné obzory.

Odvrácená tvář lásky od Colleen Hooverové 

Přiznám se, tuhle knihu jsem četla jen jednou a podruhé jsem se k ní neodhodlala. Neříkám, že se mi nelíbila, ale… upřímně mě děsil pocit, jako bych se dívala do zrcadla.

Nebudeme si nic nalhávat, v poslední době jsou prostě vztahy s výhodami jakýmsi životním stylem, který je nenáročný na budování a prakticky bez komplikací. Prakticky říkám z toho důvodu, že se občas, nebo spíš ve většině případů, něco zvrtne a pak to jde od desíti k pěti. Něco se zvrtne… ano emoce prostě dělají své a vy se třeba do protějšku zamilujete nebo
ve vás začne klíčit maličká naděje, že by to snad s vámi mohlo být jinak… Jsou to bláhové
a nadějné představy, které utěšují.

Každopádně pokud si říkáte, nikdy bych do tohohle nemohla jít… neříkejte to. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud Vás jenom napadne ‚Nikdy bych to nemohla udělat.‘pak si pro vás povětšinou život připraví zkoušku, abyste svým slovům dostáli. Až po nějaké době Vám dojde, že jste si vlastně protiřečili a chovali jste se jako pokrytci, když jste soudili ostatní…
a nakonec jste se zachovali jako oni sami.

Avšak dost lamentování, myslím, že pokud máte Young Adult literaturu rádi, ani tahle Vás nezklame. Je to oddychové čtení, kde je šťastný konec opravdu zasloužený.

Archerův hlas od Mii Sheridan

Další mé přiznání: Tahle kniha je možná přečtená dříve, než v roce 2016. Možná už to bylo loni, opravdu nevím. Když jsem ale vybírala knihy pro tento rok, popadla jsem i ji a přidala jsem ji k ostatním knihám, o nichž jsem se rozhodla pár řádků sepsat.

Tuhle knihu mám ráda vzhledem k jedné zápletce, kterou byste možná až tak nečekali, jak
by se na první pohled mohlo zdát. Jsem neskutečně ráda, že jsem se mohla setkat i s dalším hrdinou, k němuž osud pera autorky nebyl až tak úplně vstřícný, ačkoli… Už v jedné z knih od své milované autorky J. R. Ward jsem se setkala s postavou, která neměla hlas. A řeknu Vám, že to není vůbec špatné čtení a mám prostě slabost pro hrdiny, kteří nejsou dokonalí
a na bedrech mají tolik problémů, že by si psychologové namastili kapsy.

Další oddychové čtení, které opravdu stojí za to, protože budete proplouvat dějem tak snadno, jako voda v korytu řeky. Nemáte pocit, jako byste tam nepatřili a nejlepší jsou popisy míst, kde se právě hrdinové nachází… a tak fantazie má prostor pro práci na plné čáře.

Polibek krve od J. R. Ward 

Hodnocení knihy najdete ZDE

Ve výčtu knih z pomalu uplynulého roku nesmí chybět ani má nejoblíbenější autorka, která
se rozhodla sepsat jakýsi vedlejší příběh propojující se s jejím bratrstvem a má tak zaslouženě vyhrazené svou poličku v knihovně.

Tuhle knihu jsem přečetla během pár dní a skoro jedním dechem – kdybych nemusela
do práce, rozhodně by mi na to stačilo pár hodin.

Když jsem se dozvěděla o téhle knize, měla jsem celkem obavy z toho, aby příběh byl natolik poutavý jako série Bratrstva, ale… MŮJ BOŽE!!! Nadšenější jsem být nemohla. Pořádně ani nedokážu sepsat, jak se mi nové odvětví líbilo a noví rekruti, nové lásky jsou jednoduše skvělí.

Myslím, že pokud Vás lákají upíři a fantasy jako takové, rozhodně sáhněte po této autorce, která má pořád co navrhnout. Líbí se mi, že je schopná psát několik dějových linií dohromady a stejně se dopracuje do konce, aniž by to příběhu nějak uškodilo. Ukazuje čtenářům několik úhlů pohledu, jak to postavy prožívají a co se děje na pozadí, že někdy máte chuť vklouznout do samotného děje a říkat: „Ale takhle teda ne! To se nesluší!“ nebo „Děláte si legraci? Takhle se dohadovat? Jenom se jí / mu běž omluvit! Ne, o tomhle se bavit nebudeme! Padej!“ A přesně tyhle pocity mě na čtení jejích knih neskutečně baví, protože její styl psaní je neskutečně čtivý a jsem moc ráda, že mi Ježíšek pod stromeček nadělil další pokračování knihy a já budu mít tak možnost číst další její skvosty.

Narodili se, aby přežili od Wendy Holdenové

Nepopsatelná kniha. Myslím, že ti, kteří mne měli možnost poznat osobně, trochu ví, že otázky holocaustu mě zajímají. Neuvěřitelným způsobem, v televizi si prakticky nikdy nenechám ujít pořad zaměřený na tuto tématiku a tak jsem neodolala a koupila si tuto knihu.

Velmi dlouho jsem si ji nechávala na později, protože jsem si říkala, až na to bude ta správná chvíle… a ono se našla. Bylo to v říjnu, kdy se konečně správná chvíle objevila.

Jakmile jsem se ponořila do příběhu, nemohla jsem z něho vystoupit a myslela jsem na hlavní hrdinky, kudy jsem chodila… Měla jsem pocit, jako bych příběhy hlavních hrdinek prožívala spolu s nimi a trochu zvláštním způsobem jsem na konci knihy měla pocit, jako by mi mé přítelkyně zlomily srdce svým odchodem. Tato kniha je o třech ženách s velkým Ž, matkách s velkým M a hlavně hrdinkách s obřím H. Nedokážu si představit, že bych byla v jejich situaci, kdy bych musela stát před jejich osudem. Nebyl vůbec jednoduchý, popraly se s tím jako lvice a je mi jasné, že takových žen mohlo být daleko více…

Harry Potter a prokleté dítě část první a druhá od J. K. Rowlingové, Johna Tiffanyho & Jacka Thornea

Hodnocení knihy najdete ZDE

Kniha mého dětství ožila již po osmé! Takový parádní návrat jsem nečekala ani ve snu! Zpočátku jsem si odmítala knihu koupit a hartusila jsem, že se znovu neměl klíč do kouzelnického světa použít, ale po otevření knihy mé srdce plesalo a rozlil se mnou pocit, že jsem se vrátila domů po neskutečně dlouhé cestě. Poslední podzimní sluneční paprsky mne provázely celým příběhem, který jsem slupla jako malinu.

Četla jsem i negativní hodnocení, avšak co čtenář to jiný názor. Já jsem neskutečně spokojená. Klidně bych snesla knihu o dobrou polovinu (možná i více) delší, abych mohla ještě déle setrvat v kouzelném světě, jenž zbožňuji.

Pokoj od Emmy Donoghue

Pokoj je příběh vyprávěný chlapcem jménem Jack, který žije se svou maminkou mezi čtyřmi stěnami. Jeho pohled na jejich soužití je neskutečný. Nedokážu si představit, co bych cítila já, kdybych byla na místě jeho maminky…

Opravdu silný příběh, který stojí za přečtení, dostává slovům, která jsou na deskách uvedena. Jakmile se totiž začtete, stanete se vězněm Pokoje stejně jako naši dva hrdinové.

Hrdina od Samanthy Youngové

Hodnocení knihy najdete ZDE

Neobyčejně obyčejný příběh, který se hodí na horké letní večery, anebo i na krásně chladné zimní noci. Slovní obrat neobyčejně obyčejný příběh jsem zvolila proto, že podobné téma bylo zpracované už mnohonásobně před tím. V poslední době je to jakýsi trend autorů společenských románů psát podobné zápletky, avšak ještě větší um je, když do toho vnesete něco osobitějšího a hlavně ještě prvek, který nikdo jiný před tím nenapsal.

U téhle knihy to možná bude tak i tak. Nečetla jsem všechny knihy na podobné téma a počítám, že je určitě všechny ani nepřečtu. Ovšem toto bylo něco příjemného, co mám ráda a tahle kniha se četla neskutečně lehce a byla příjemným pomyslným větrem do mých čtecích plachet.

Přítelkyně smrti od Berharda Aichnera

Hodnocení knihy najdete  ZDE

Tuto knihu jsem si nechala nakonec. Je to jedna z těch knih, kterou bych umístila do svého užšího výběru.

Tahle kniha ve mně vzbudila očekávání, zděšení, mrazení a co víc… neutichající a dechberoucí čtení, které jsem si užila plnými doušky. Autor všem čtenářům naservíroval bezesporu velmi zajímavý styl psaní, který byl mým prvním a rozhodně poutavým, že se nemohu dočkat pokračování a pomalu jej začínám vyhlížet, věřím, že volné pokračování knihy nezklame.

Rok 2016 byl velmi úspěšným na úlovky a budu doufat, že bude krásně štědrý i v následujícím roce, abych měla co číst a co dále doporučovat.

Jaké byly vaše TOP knihy roku 2016?